Západní centrální banky to s nelítostným bojem proti inflaci myslí vážně. Minulý týden zvýšily úrokové sazby Bank of England a Norská centrální banka, které zvedly úrokové sazby o 0,5 procenta. Švýcarská centrální banka o čtvrt procentního bodu.
Centrální banky se snaží stlačit inflaci navzdory zjevným bolestem, kterou vyšší sazby způsobují v jejich ekonomikách, od rostoucího tlaku na hypotéky přes nižší útraty spotřebitelů až po pokles stavební činnosti.
K nepřátelům zlata se přidává i pokračující volný pád globální likvidity, přičemž množství peněz v oběhu podle serveru ABC Bullion nyní klesá rychleji, než po splasknutí internetové bubliny v roce 2000, po roce 2008 v době globální finanční krize i koncem roku 2019, těsně před vypuknutím covidové pandemie.
To platí i o Česku, kde bylo před rokem v oběhu 705 miliard korun, poslední údaj České národní banky hovoří o 655 miliardách.
Přes všechny tyto jevy se makléři věnují akciím očarováni jejich aktuálním meziročním výnosem 17 procent, s čímž růst zlata o sedm procent nemůže soupeřit. Na riziková aktiva, za něž se dají akcie považovat, prudce roste chuť a poptávka po zlatě spolu s jeho cenou tak přirozeně klesá.
„Zdá se, že právě teď jsme v takové chvíli, protože údaje o sentimentu naznačují, že investoři jsou teď neuvěřitelně optimističtí. Nyní se blíží k úrovním, jaké byly podle výzkumného centra Longview Economics naposledy k vidění na konci roku 2021, těsně předtím, než index S&P 500 zaznamenal propad cen akcií o víc než 30 procent v reálných hodnotách,“ upozorňuje australský web.
Tato býčí nálada je těžko slučitelná s ekonomickým pozadím, které reálně vidíme. Zpomalení růstu, rostoucí finanční napětí, lepkavá inflace, nic z toho nedokáže investory přibrzdit. Jsou neuvěřitelně optimističtí či neuvěřitelně nenasytní, což v byznysu může znamenat totéž. Až se začnou bát, na ceně zlata se to opět projeví.
Zdroj: www.zlato.cz