Vývoz zlata z Velké Británie je prakticky celý ve formě 400uncových cihel z londýnského trhu s drahými kovy. Na šanghajské burze se však prodává jen velmi málo tak velkých cihel. protože čínský soukromý sektor preferuje kilové cihly.

 

Stopař specializovaný na čínské zlato, Jan Nieuwenhuijs, na webu Money Metals proto tvrdí, že přímé vývozy zlata z Velké Británie do Číny jsou ve skutečnosti nákupy čínské centrální banky (PBoC).

Je obrovský rozdíl mezi tím, co Světová rada pro zlato (WGC) svým terénním šetřením uvádí, že centrální banky nakupují, a tím, co centrální banky hlásí Mezinárodnímu měnovému fondu.

„Čínské celní úřady hlásí dovoz zlata podle zemí původu, takže zlatý slitek vyrobený ve Švýcarsku uskladněný v Londýně a následně vyvezený do Říše středu budou Číňané hlásit jako dovoz ze Švýcarska. Na základě těchto údajů nedokážeme rozlišit, kolik zboží přišlo z Velké Británie, mohou to říci pouze čísla vývozu od britských celních orgánů,“ píše Nieuwenhuijs.

Čínské celní údaje ze září ukazují, že hrubý dovoz zlata představoval 95 tun. Podle pravidel na čínském trhu se zlatem musí být veškerý dovoz drahých kovů na domácí trhy nejprve prodán prostřednictvím burzy Shanghai Gold Exchange, protože veškeré „nemonetární“ zlato (kov v soukromém vlastnictví, pozn. aut.) se v Číně obchoduje právě tam.

Od začátku války na Ukrajině se však na čínské burze víc zlata hromadilo, než prodávalo, a tento přebytek by měl odrážet to, co PBoC nakupuje.

„Pokud šanghajská burza navíc obchoduje se slevou, proč by jakákoli čínská banka s licencí dovážela zlato za světové ceny? Aby ho v Číně prodala se ztrátou? Samozřejmě, že ne. Když burza obchoduje s výraznou slevou, dovoz zlata na domácí trh nekupuje soukromý sektor.“

Další expertův argument: Podle čínských zdrojů činil hrubý dovoz zlata do oblasti Pekingu v září 69 tun, což je zhruba v souladu s hrubým vývozem z Velké Británie do Číny ve výši 60 tun. Oněch devět tun navíc připisuje známý konspirátor exportu ze Švýcarska do Číny.

„Při rozpracování výše uvedeného vychází jasně najevo, že v září PBoC nakoupila přinejmenším 60 tun zlata od bank s drahými kovy na londýnském trhu. To odpovídá dalším důkazům, že PBoC tajně získává zlato.

Tyto tajné nákupy explodovaly po přepadení Ukrajiny, protože v tu chvíli Západ zmrazil ruská dolarová aktiva. Vedle PBoC je známo, že i Saúdská centrální banka nakupuje skrytě zlato, i když v menších objemech,“ tvrdí expert na stránkách Money Metals.

Přímý vývoz zlata z Velké Británie do Číny (podle experta nákupy PBoC) obvykle ladí s přírůstky zlata zveřejněnými čínskou centrální bankou. Dle něj PBoC obvykle trvá až rok, než veřejně oznámí své akvizice, a stejně asi 65 procent z nich skryje. Říká, že pokud v září PBoC tajně nakoupila v Londýně nejméně 60 tun, mohla zlato ještě nakoupit i na jiných místech.

Nebo, jak píše web americké technologické společnosti Barchart, „v roce 2023 Čína sice vévodila světu v nákupech zlata, oficiální údaje však nezahrnují domácí produkci, kterou Čína (a Rusko) přesouvají do svých rezerv. Čína byla v roce 2023 přední zemí produkující zlato a Rusko třetí. Čína a Rusko považují své strategické vlastnictví komodit za záležitost národní bezpečnosti“.

Pokud se potvrdí i tato skutečnost, mohou být zlaté rezervy Číny podstatně vyšší, i než odhaduje Jan Nieuwenhuijs. A tak dostává punc pravosti tvrzení většiny analytiků, že zlatá bouřka, skok ceny zlata o 30 procent, je především zásluha centrálních bank. Ale ne jen jejich.

„Velcí investoři na obou polokoulích kupují zlato z ruky do ruky. Války a fiskální deficity neustupují a bezpečným přístavem pro institucionální peníze zůstává zlato. Jsme uprostřed dokonalé zlaté bouře, která bude pokračovat v příštích letech, dokud se rozpočtové deficity a globální rozložení moci znovu nesrovná,“ uzavírá Jan Nieuwenhuijs.

 

Zdroj: www.zlato.cz