Zlato bylo v pátek nejdražší v dějinách. Nominálně jeho cena nikdy nebyla vyšší než páteční maximum, přesahující vůbec poprvé psychologickou hranici 2 500 dolarů za troyskou unci. Žlutému kovu nahrává zájem drobných investorů v Číně, kteří si jej pořizují coby pojistku proti propadu tamního nemovitostního trhu.

Zlatu svědčí i poptávka některých centrálních bank v čele opět s čínskou, které se snaží své devizové rezervy v západních měnách, zejména ty v dolaru, zlatem nahrazovat. Chtějí tak postupně omezovat vliv Spojených států v čase geopoliticky stále vypjatější situace.

Díky těmto vlivům se tak cena zlata drží rekordně vysoko navzdory tomu, že se poměrně vysoko drží i výnosy amerických dluhopisů. Výnos desetiletého dluhopisu americké vlády se stále pohybuje kolem čtyř procent, přičemž jeho průměrný výnos v letech 2010 až 2019 činil necelá 2,4 procenta.

Trh nyní většinově míní, že Fed, americká centrální banka, sníží svoji základní úrokovou sazbu v září jen o 25 bazických bodů, a nikoli o 50, což pomáhá držet výnosy dluhopisů vlády USA stále celkem vysoko. Vysoké výnosy dluhopisů by měly zájem o zlato snižovat, neboť jeho klíčovou nevýhodou je, že žádný výnos kromě vlastního zhodnocování nenabízí.

Takže když je výnos jiných aktiv vyšší, mělo by to žlutému kovu škodit. Jenže zlatu zároveň svědčí slábnutí dolaru, v němž se nyní obchoduje. A toto slábnutí probíhá. Právě i díky vyhlídce snížení sazeb americkou centrální bankou.

Zdroj: www.zlato.cz