Od 3. června, kdy vietnamská vláda povolila prodej zlata soukromým osobám prostřednictvím čtyř bank za státem stanovenou cenu, zavalili lidé jejich pobočky. Čekají ve frontách hodiny, ale často se odpoledne dozvědí, že je vyprodáno. Dostanou však pořadový lístek na nákup zlata následující den za stejnou cenu. Ten ovšem nemusí platit.

„Kupci zlata spěchali do bank v úterý brzy ráno, aby získali pořadové lístky, ale mnozí museli odejít s prázdnýma rukama, protože tam bylo příliš mnoho lidí. Nam dorazila do pobočky Vietcombank v Hanoji v sedm hodin ráno, ale několik minut po otevření banka oznámila, že již nemůže přijímat další zákazníky. Obsloužila jich pouze 40 a ostatním řekla, aby se vrátili zítra,“ popisuje situaci VN Express.

Vietnamští drobní investoři vytvořili dlouhé fronty v Hanoji a Ho Či Minově Městě (jinde se zlato neprodávalo, pozn. aut.) ve snaze nakoupit za nižší cenu, než je na domácím trhu běžná. Tento nárůst poptávky pramení ze snahy vietnamské centrální banky uvést domácí ceny zlata do souladu se světovou cenou poté, když domácí cena zlata dosáhla rekordních 3 620 dolarů za tael (37,5 gramu, 1,2 unce).

„Hned první den jeden ze zájemců obdržel žeton číslo 122, ale nakoupit mohlo jen 20 lidí. Zaměstnanec banky si vzal jeho kontaktní údaje a požádal ho, aby se vrátil druhý den, ale když to udělal, dozvěděl se, že všechny plánované nákupy byly zrušeny a musí znovu do fronty. Pro ty, kteří stáli ve frontě předchozí den, nebyla žádná priorita, museli znovu stát ve frontě,“ cituje VN Express.

Zákazníci musí vyplnit několik formulářů, aby se zabránilo praní špinavých peněz, takže každá transakce trvá dlouho. Za první hodinu si zlato v Agribank mohlo koupit jen asi deset zákazníků. A tak když se banky zaplnily, odešli někteří nakoupit do obchodů státního distributora zlata Saigon Jewelry Company (SJC).

Ale i v hanojských obchodech SJC v 10:30 zlato došlo. V Ho Či Minově Městě nebyla situace o nic lepší. Po 45 minutách rozdávání žetonů stálo před obchodem ve frontě 300 lidí. Musel se tak omezit nákup na jeden tael na osobu. Vzápětí se rozšířila fáma, že úřady nemají dostatek zlata, a tak někteří lidé si najímali další, aby stáli ve frontách na zlato a mohli si tak pořídit víc zlata.

Centrální banka proto v dokumentu zaslaném ministerstvu veřejné bezpečnosti vyzvala ministerstvo, aby „prověřilo a přísně postihovalo přestupky související s šířením falešných zpráv, spekulacemi, neoprávněným ziskem nebo manipulací se zlatem. Zároveň požádala o posílení bezpečnosti na prodejních místech“, uvedly Viet Nam News.

Vicepremiér Tran Hong Ha zároveň prohlásil, že vláda zmírní regulace, aby zajistila stabilní rozvoj trhu se zlatem a zároveň zabránila použití zlata jako měny, protože podle některých zpráv se poptávka po zlatě zvýšila i proto, že vietnamský dong ztrácí hodnotu.

Zprávy z konce minulého týdne hlásí, že cena za tael klesla z 3 620 na 3 028 dolarů, přičemž banky prodávaly tael, což je ve Vietnamu základní váhová jednotka zlatého slitku, stále o 5,5 procenta dráž, než je světová cena. Ale znamená to obrovský propad z marže 23 procent v předchozích několika týdnech.

Vietcombank oznámila, že za první tři dny prodeje zlata prodala ve svých pobočkách deset tisíc taelů (375 kg) 1 500 zákazníkům. Státem vlastněné komerční banky ve Vietnamu nemají omezeny objemy prodeje maloobchodním spotřebitelům, ale mají zakázáno prodávat organizacím.

Zdroj: www.zlato.cz