Analytik Gary Tanashian přišel s novým označením zlata. Napsal, že je antibublina. Tedy opak bubliny, kterou lze nafukovat jen tak dlouho, než praskne. Tento kov dle něj není spekulativním aktivem, ale spíš peněžním pojištěním a kotvou v rozbouřeném moři příští finanční, dluhové, měnové nebo digitální bouře, kde se vše může stát něčím, co není. Na rozdíl od zlata.

„Občas působí jako ochránce inflace, i když ne vždy, o čemž svědčí i to, jak dobře si akcie vedly při inflaci po roce 2020 ve srovnání se zlatem. Je to proto, že inflace fungovala s cyklickou výhodou, protože trh měl plnou důvěru ve Fed (centrální banka USA – pozn. red.), že uklidí svůj nepořádek,“ píše na webu Investing.com Tanashian.

„Pokud jde o boj s inflací, studie ukazují smíšené výsledky. Některé výzkumy naznačují, že zlato ne vždy přesně sleduje inflaci, zatímco jiné tvrdí, že může chránit před inflací, pokud jsou investoři trpěliví nebo v závislosti na ekonomické situaci,“ konstatuje Philip Flyers z Královské univerzity v Belfastu na webu Economics Observatory.

Jiná práce zjistila, že zlato se odlišuje od ostatních drahých kovů tím, jak reaguje na nejisté časy. Konkrétně jak cena stoupá s tím, když se zvyšuje geopolitické napětí. „Spojení mezi zlatem a nejistotou je silné, ale zdá se, že to platí zejména pro nejistotu pramenící z hospodářské politiky. V dobách krize a politické nestability.“

V důsledku toho je zlato jako bezpečný přístav i jako zajištění formou pojištění, které chrání peníze před různými výkyvy a pády trhu. Na druhé straně zajištění zlatem je pouze dočasnou investicí, která se provádí jen se záměrem snížit riziko.

„Za posledních sto let mělo zlato průměrný roční výnos 2,1 procenta. Za stejné období vynesl index amerického akciového trhu Dow Jones Industrial Average přibližně 7,3 procenta. Zajímavější je však zkoumat ne jak, ale kdy zlato překonává akcie.

Ve skutečnosti to bylo ve 43 procentech let mezi roky 1925 a 2015. To zahrnuje jak Velkou hospodářskou krizi, druhou světovou válku, stagflaci 70. let, tak i období po roce 2000. Mnohá období se shodují s recesí americké ekonomiky.“

Během recese převyšuje průměrný výnos zlata průmyslový index o přibližně 1,65 procenta. Zlato však umí index překonávat i mimo období ekonomických turbulencí. Ve 26 z 65 let bez recese zlato překonalo index v průměru o víc než 13 procent. To platí zejména pro období po první světové válce a po událostech, jako byl bankrot banky Lehman Brothers nebo útok na Spojené státy z 11. září.

Občas se připomíná, že když se zlato stane nástrojem měnové politiky a vlády se zapojí do trhu se zlatem prostřednictvím centrálních bank, chtějí mít nad ním mi kontrolu. „S vládou ochotnou chránit svou měnu za každou cenu, zlato nemusí být tak bezpečnou investicí,“ varuje Flyers.

„V Jižní Africe v době, kdy byla největším producentem zlata na světě, vláda nakupovala zlato přímo z dolů a do roku 1929 plně ovládla veškerou produkci zlata. Když Velká Británie opustila zlatý standard v září 1931, způsobilo to globálnímu finančnímu systému šok.

V důsledku odklonu Spojeného království od zlatého standardu se pak nizozemská vláda zmocnila kontroly nad domácím trhem se zlatem. V roce 1933 vláda USA za prezidenta Franklina Roosevelta znárodnila veškeré zlato a zabavila všechny zlaté cihly a mince,“ připomíná autor statě na Economies Observatory.

Zlato všechno přežilo. „Prastaré aktivum peněžní hodnoty se bude pohybovat stejným tempem jako antibublina a jeho výkonnost bude obecně inverzní k bublinám, až vyhasne mánie rizikové nebojácnosti. Dobře si to spočítejte. Jako bubliny dnes definuji měnovou a fiskální politiku a akciový trh,“ konstatuje Tanashian.

Zdroj: www.zlato.cz