V rámci mezinárodního zlatého standardu byla cenová hladina dlouhodobě relativně stabilní. Meziročně sice docházelo ke změnám směrem nahoru a dolů, ale během mnohem delších časových období se průměrná míra inflace blížila nule. Zlatý standard ale skončil a inflace roztočila svá kola do dosud nevídaných obrátek.

„Někdy slyším, zvláště ty lidi, kteří si myslí, že bychom se měli vrátit ke zlatému standardu, jak říkají něco jako: Za unci zlata se vždy dal koupit dobrý pánský oblek. To je pravda. K nákupu dobrého pánského obleku to dnes bohatě stačí, i když bude stát mnohem víc dolarů,“ konstatuje monetární ekonom Scott Sumner.

„Za unci zlata se dal koupit dobrý oblek už v roce 1924. Dnes si za unci zlata můžete koupit pět nebo šest obleků. Důvodem je inflace. Před sto lety, v roce 1923 činila kumulovaná inflace k roku 1913, kam se ji podařilo dopočítat, 17,1 procenta.

V roce 2023 po všech inflacích a deflacích byly spotřebitelské ceny o 304,7 procenta vyšší. Nyní zvažme změnu v ceně zlata: V roce 1923 to bylo 20,67 dolaru, v roce 2023 kolem 2 000 dolarů. Životní náklady se tedy zvýšily zhruba 18krát, zatímco cena zlata vzrostla téměř stokrát.“

Sumner ale ví, že výpočet není tak jednoduchý a upozorňuje, že na hodnotu zlata má hlavní vliv poptávka.

„Za posledních sto let rychlý ekonomický růst v obrovských zemích, jako jsou Indie a Čína, dramaticky zvýšil globální poptávku. Tyto dvě země spotřebovávají víc zlata než zbytek světa. Bez rychlého růstu poptávky v Indii a Číně je docela možné, že za unci zlata by se stále dal koupit jen jeden oblek.“

Ale ani to by, vzhledem k inflaci, nebyl na rozdíl od všech papírových nebo digitálních peněz světa, špatný výsledek. Ten je lépe vidět při u nás častěji používaném srovnání nákupu automobilu. Například v uplynulých padesáti letech se za půl kila zlata dala v roce 1974 koupit nová Škoda 100, v roce 1989 nejnovější model Škoda Favorit a dnes Škoda Octavia.

Zdroj: www.zlato.cz