Rozbory rezerv zlata obvykle využívají data Mezinárodního měnového fondu (MMF), i když se obvykle přehlíží, že jde o odhad založený na tom, jaké údaje členské centrální banky fondu pošlou.

Ne každá centrální banka je však transparentní. Pokud jde o zlato, například Čínská centrální banka uvádí 2 113 tun, zatímco ve zlatém průmyslu je veřejným tajemstvím, že vlastní asi 5 000 tun zlata, tvrdí expert portálu GainsvilleCoin Jan Nieuwenhuijs.

Jiným příkladem je Sýrie, jež pro změnu přestala vykazovat své držby zlata už v roce 2011 s údajem 26 tun nebo Vietnam, který v červenci 2015 oznámil deset tun zlata, a od té doby nic. Totéž Venezuela se 161 tunami zlata z roku 2018. Nicméně k letošnímu červnu podle MMF vlastnily centrální banky 35 665 tun zlata.

„Na základě mé metodiky dosáhly světové držby zlata 38 764 tun, což je přibližně o 400 tun více než při předchozím maximu z roku 1965 ve výši 38 347 tun. Běh za rekordem v držení zlata začal těsně po Velké finanční krizi v roce 2008, protože od té doby centrální banky nakoupily přes 7 000 tun zlata,“ tvrdí Nieuwenhuijs.

„Hodnota globálních zlatých rezerv za tu dobu vzrostla o 66 procent, zatímco devizové rezervy o 30 procent. Výsledkem je, že podíl zlata na mezinárodních rezervách (zlato a devizy) roste z historicky nejnižších hodnot v roce 2015. Pokud by se podíl zlata na celkových rezervách (aktuálně 17 %) měl někdy přiblížit svému dlouhodobému průměru (58 %), čeká cenu zlata velký vzestup.“

Hlavním rozdílem mezi údaji MMF a Nieuwenhuijsovými výpočty jsou nehlášené nákupy vysledované odborníky v oboru. Jejich základ tvoří poslední evidované objemy od všech centrálních bank a měnových institucí – včetně těch, které přestaly zlato vykazovat před lety.

Není známo, jak MMF přesně vypočítává svá data, ale zřejmě nezahrnují ani zlato vlastněné suverénními investičními fondy, což může být až 100 tun. Zahrnuty jsou však známé rezervy státních investičních fondů, zlato vlastněné mezinárodními finančními institucemi, jako jsou Evropská centrální banka nebo Západoafrická hospodářská a měnová unie.

Nový rekord ve zlatých rezervách je však jen symbolickým milníkem. Důležitý je trend, a ten se, jak dokazuje nový rekord, nemění. Ještě před 40 lety byl podíl zlata v rezervách bank přes 60 procent. Od roku 2015, kdy byl na svém minimu kolem deseti procent, opět roste.

Jestli se splní autorova nedávná spekulace, že zlato by mohlo v příštích deseti letech dosáhnout ceny 8 000 dolarů za unci, byla by to pro centrální banky luxusní investice. A nejen pro ně.

Zdroj: www.zlato.cz