Zlato má dlouhodobě pověst jako zajištění proti neklidné či selhávající ekonomice. Milovníci konspiračních teorií často přicházejí s otázkou, zda pohled na zlato jako na bezpečné aktivum opravdu platí i dnes? Portál Gold-Eagle, který už 23 let monitoruje trh se zlatem, se pokusil zapátrat v datech a nalézt odpověď.

Na infografice vidíme osm amerických recesí od roku 1970 a porovnání ceny zlata s akciovým indexem největších amerických firem S&P 500. Než se ponoříme do studia dat, je důležité vědět, že index akciového trhu nemusí být odrazem reálné ekonomiky, ale spíš indikátorem nálad v ekonomice.

Samotná recese je pak významný a dlouhodobý pokles národního hospodářství. Měří se hrubým domácím produktem, zaměstnaností, osobními příjmy a výdaji, daty z průmyslové výroby a maloobchodních tržeb.

K tomu je třeba ale dodat, že data o recesi za realitou zaostávají. Jinými slovy: V době, kdy ji vláda nebo centrální banka oficiálně vyhlašuje, recese již běží, a někdy i několik měsíců. A naopak, v době, kdy se oznamuje její konec, je akciový trh teprve na začátku zotavování.

Nic to však nemění na hlavní otázce: Poskytuje zlato během recese skutečně ochranu? Analýza odhaluje, že od roku 1970 zlato překonalo index S&P 500 v pěti z osmi propadů americké ekonomiky.

Navíc u jedné ze tří recesí, kdy si index S&P 500 vedl lépe než zlato, byla v podstatě remíza. Během šestnáctiměsíční recese, která začala v červenci 1981, index S&P 500 překonal zlato pouze o 0,1 procenta.

„Velká recese (prosinec 2007 – červen 2009) poskytuje možná nejlepší příklad síly zlata jako aktiva bezpečného přístavu, když je země v těžké ekonomické situaci. Během 18 měsíců tehdejší recese, nejdelší a nejhlubší od druhé světové války, S&P 500 klesl o 37 procent, zatímco cena zlata vzrostla o 12,5 procenta,“ zdůrazňuje v analýze Gold-Eagle.

Vůbec nejlepšího výkonu zlato dosáhlo při šestnáctiměsíční recesi během ropného šoku (listopad 1973 – březen 1975). Ceny ropy se zčtyřnásobily, inflace vyskočila na dvouciferná čísla a růst stagnoval. Tedy typický příklad stagflace. S&P 500 za tu dobu ztratil 13 procent, ale cena zlata vyletěla o 77 procent!

Na druhé straně nejhorší výkon zlato předvedlo během šestiměsíční energetické krize v roce 1980, kdy došlo k poklesu jeho ceny o 7,5 procenta. Tuto recesi vyvolaly rekordní ceny energií a obrovské zvýšení úrokových sazeb kvůli krocení inflace. Potvrdilo se tak, že cena zlata má většinou inverzní vztah k úrokovým sazbám, což byl ukázkový příklad.

„Abychom uvedli více kontextu do tohoto časového období, je třeba doplnit, že těsně před začátkem recese v roce 1980 zlato zažilo zatím historicky rekordní růst, když ze svého minima v roce 1970 vyletělo o úžasných 2 300 procent.“

Když si střízlivě spočítáme, jaký byl průměrný výkon zlata během všech osmi amerických recesí, je investice do zlata jako zajištění proti problémům v ekonomice jasná. Zatímco index S&P 500 ztratil v průměru 5,2 procenta, zlato vyneslo 12,7 procenta. A znovu dodejme: V době ošklivých propadů ekonomiky.

Zdroj: www.zlato.cz