Chuť Číny po zlatě zůstává neukojitelná, protože její centrální banka v srpnu přidala zlato do svých rezerv již desátý měsíc v řadě. Podle aktualizovaných údajů nakoupila 29 tun zlata, čímž dosavadní série nákupů dosáhla 155 tun. Údaje z minulého měsíce byly také největším nákupem Čínské lidové banky (PBoC) od prosince minulého roku. Celkem by tak měla mít 2 165 tun zlata.

 

Jan Nieuwenhuijs, analytik společnosti Gainesville Coins, však údajům zveřejněných China Daily vůbec nevěří. Kolik zlata vlastní čínská centrální banka je dle všeobecného názoru jedním z nejlépe střežených tajemství ve světě financí.

„PBoC získává zlato v zahraničí za dolary a stěhuje ho do Pekingu, aniž by to zanechalo stopy ve zprávách celních úřadů. Existuje proto jen jediný způsob, jak zjistit, kolik zlata skutečně kupuje: Prostřednictvím úzkých kontaktů s bankami a rafineriemi, které s tím mají něco do činění.“

Nieuwenhuijs je přesvědčen, že Čína má v sejfech přes 5 000 tun zlata. Světová rada pro zlato (WGC) sice publikuje, kolik zlata nakoupily centrální banky a mezinárodní finanční instituce, ale je to pouze odhad, založený na veřejných údajích a dalších informací z oboru včetně nehlášených nákupů.

„Životně důležitým zdrojem jsou důvěrné informace, jež se týkají nezaznamenaných prodejů a nákupů. Proto je i odhad WGC obvykle vyšší než to, co centrální banky hlásí a každý rozdíl jsou nehlášené nákupy. Domnívám se, že osmdesát procent těchto skrytých nákupů souvisí s PBoC.

Vezměme si třetí čtvrtletí roku 2022. WGC uvedla, že centrální banky tehdy nakoupily 459 tun zlata. Hlášené nákupy všech centrálních bank ale představovaly jen 109 tun. Osmdesát procent ze zveřejněného rozdílu je 280 tun, což je to, co PBoC tajně získala, byť oficiálně hlášené změny zlatých rezerv měla nulové.“

V prosinci 2022 psaly o tajném nákupu čínské centrální banky ve zmíněném třetím čtvrtletí i Financial Times. Mark Bristow, výkonný ředitel Barrick Gold, druhého největšího těžaře zlata na světě, jim řekl, že na základě jeho diskusí s mnoha zdroji, Čína nakoupila kolem 200 tun zlata. „Bristowův odhad kolem 200 tun odpovídá mému výpočtu 280 tun, což potvrzuje, že můj přístup je rozumný.“

„Tím spíš, když PBoC oznámila, že během prvních šesti měsíců letošního roku koupila 103 tun zlata, zatímco nehlášené nákupy představovaly 250 tun. Přestože nákupy PBoC v prvním pololetí letošního roku údajně klesly oproti předchozímu pololetí o třetinu, poptávka na trhu zůstala stejná. Zdá se tedy, že ve skutečnosti si PBoC pořídila 353 tun zlata.

Můj odhad je, že čínská centrální banka v současné době drží celkem 5 029 tun zlata, což je téměř o 3 000 tun víc, než uvádí. Podle mých výpočtů se Čína stala druhým největším držitelem zlatých rezerv po USA. Když k tomu připočteme můj odhad v soukromí vlastněného zlata 24 698 tun, celkové zásoby zlata v pevninské Číně činí 29 727 tun,“ konstatuje nizozemský expert.

 

Zdroj: www.zlato.cz