Až donedávna to byly západní peníze, které určovaly cenu zlata na velkoobchodních trzích. Na světovém trhu se zlatem však došlo k důležité změně. Na konci roku 2022 a v prvních měsících roku 2023 to byl Východ, kde se zvyšovala cena zlata, čímž se prolomil dlouhodobý diktát cen Západu.

Z Velké Británie a ze Švýcarska se staly čistě exportní země. Německá, britská, americká nebo švýcarská investiční poptávka, jež v posledních letech tvořila cenu zlata v korelaci s reálnými úrokovými sazbami se zjevně přesunula na Východ. Dokazuje to skutečnost, že úrokové výnosy na Západě jsou neobvykle vysoké a normálně by o neúročené zlato měl propadnout zájem, ale nestalo se.

„S největší pravděpodobností to byly východní centrální banky a turecká a čínská soukromá poptávka, co naopak cenu zlata zvedlo,“ popisuje aktuální situaci Jan Nieuwenhuijs na webových stránkách Gainesville Coins. „Pokud Spojené království a Švýcarsko byly čistými vývozci, komu prodaly? Velká Británie vyvážela zlato hlavně do Švýcarska, takže k zodpovězení otázky nezbývá než zjistit, do kterých zemí Švýcarsko vyváželo.“

Nebyla to Indie, protože Indové, stejně jako většina lidí na Východě, jsou citliví na cenu. Od října do června čistý dovoz zlata do Indie klesal. Přestože i Číňané se chovají podobně, čisté dovozy byly naopak překvapivě silné. Ale ne rozhodující. Hlavním hybatelem byla turecká soukromá poptávka, co mělo dopad na cenu zlata.

Ale to je jen polovina správné odpovědi. Tou druhou jsou nákupy centrálních bank. Stopa vede do Hongkongu, který normálně vždy byl čistým dovozcem, když cena klesala. Nedávno byl však Hongkong čistým dovozcem, ačkoli cena rostla. Je tedy možné, že centrální banky nakupují v Hongkongu mimo dosah zveřejňovaných dat. Zlato nakoupené centrálními bankami je totiž od vykazování v celních údajích osvobozeno.

Hlavními podezřelými se staly nezápadní centrální banky tajně nakupující zlato od doby, kdy USA zmrazily dolarové rezervy Ruska. Tajně proto, aby je veřejnost nenapodobovala, jinak by cena nadměrně vzrostla. „Od přepadení Ukrajiny jsou čtvrtletní odhady obchodníků mnohem vyšší, než jaké centrální banky oficiálně hlásí Mezinárodnímu měnovému fondu. S největší pravděpodobností cenu zlata drží nahoře právě skryté nákupy centrálních bank.“

Podle nizozemského experta budeme muset ještě počkat, zda je poptávka z Východu schopna dál tlačit cenu zlata nahoru a oslabit kontrolu Západu nad jeho cenou. „Pokud ano, zlato bude mít menší význam coby derivát amerického dolaru a stane se hlavním prostředkem mezinárodního měnového systému.“

Zdroj: www.zlato.cz