Čína si jde tvrdě za svým cílem. Spoustu let se spekulovalo, že navyšuje své zlaté zásoby tajně, mimo centrální banku, nyní už devátý měsíc v řadě Čínská lidová banka oficiálně oznamuje další přírůstek do zlatých rezerv.

 

V červenci to bylo 740 tisíc troyských uncí, což odpovídá asi 23 tunám zlata. Celkové zásoby se tak zvýšily 2 137 tun. V sérii zveřejňovaných nákupů, která začala loni v listopadu, tak svůj zlatý poklad zvětšila o 188 tun.

Podle serveru Mining.com Čína v posledních měsících nákupům centrálních bank dominuje kvůli diverzifikaci svých rezerv, což zároveň pomáhá udržovat cenu zlata na vzestupné trajektorii navzdory rostoucím úrokovým sazbám po celém světě, které poptávku po neúročeném drahém kovu obvykle srážejí.

K čemu se také zlato může centrálním bankám hodit, se ukazuje ve Venezuele. Zlaté rezervy tam podle agentury Reuters v prvním pololetí klesly o osm na 61 tun.

Centrální banka, která po desetiletí držela přes 300 tun zlata, začala od roku 2015 používat drahý kov jako zástavu pro půjčky u zahraničních bank, které nesplácí a zlato tak propadá věřitelům. Odpůrci vlády i analytici ale tvrdí, že vláda zlato kvůli potřebě hotovosti přímo prodává, údajně do arabských států.

Zlato tak primárně slouží k dofinancování deficitního rozpočtu. Pokles hlavního zdroje příjmů z těžby ropy a americké sankce, které zbrzdily její vývoz a zpracování, tak přivedl zemi s největšími zásobami ropy na světě (okolo 300 miliard barelů, pozn. aut.) k jejímu dovozu například z Íránu.

Socialistická vláda je proto nucena k použití zlata jako zdroje, který umožňuje zemi těžké časy přežít.

 

Zdroj: www.zlato.cz