Vzhledem k tomu, že cena zlata od začátku roku vzrostla o 28 % a je méně než 2 % od svého rekordu, někteří investoři si kladou otázku, kolik prostoru pro jeho růst ještě je. Podle manažera společnosti Jupiter Asset Management Chrise Mahoneyho je tu ještě mnoho důvodů k optimismu.

Pokud se zamyslíme nad tím, kdy současná jízda zlata začala, dosáhla od té doby (27. září 2022) zisku 109 %. To výrazně převyšuje zisk akcií rozvinutých trhů (78 %). Ve srovnání s růstem ceny zlata během stagflace v 70. letech 20. století, kdy cena zlata vzrostla o 721 % nebo s růstem o 352 %, když prezident Nixon v roce 1971 zrušil směnitelnost dolaru za zlato, to však není tak pozoruhodné. Ve srovnání se zdražením zlata, které nastalo po internetové bublině a po finanční krizi, kdy cena unce vzrostla o 292 %, respektive 167 %, se to také nezdá být zvláštní.

„Trvalo 14 let, než cena zlata vzrostla z 1 000 dolarů na 2 000 dolarů za unci a jen něco málo přes rok, než se dostala z 2 000 na 3 000 dolarů. Nevypadá jako přehnaná fantazie, kdyby se k dnešní ceně brzy přidalo dalších 1 000 dolarů, čímž by se dostala nad 4 000 dolarů za unci,“ uvedl pro Kitco News Nitesh Shah, šéf komoditního a makroekonomického výzkumu pro Evropu ve společnosti WisdomTree, která k 25. srpnu spravovala aktiva ve výši 131 miliard dolarů.

Současný růst ceny zlata zatím trvá 1 049 dní a je zatím kratší než čtyři předchozí epizody, které  trvaly v průměru 1 525 dní. Zdá se však, že trh má k vrcholu ještě daleko. Současný růst ceny zlata se objevil krátce po přepadení Ukrajiny, když byla zmrazena aktiva ruské centrální banky v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů. Krátce po této události prudce vzrostly nákupy zlata centrálními bankami a zlato se stalo jejich druhým nejdůležitějším rezervním aktivem.

Ochrana aktiv před zmrazením ale není pro investory prioritou, zato ochrana kupní síly ano. Touha po zachování bohatství je univerzální a roste povědomí o devalvaci měn, která probíhá v zadlužených státech, zejména v USA. Vzhledem k tomu, že úrokové náklady USA na dluh činí přibližně 3 %, musely by dosáhnout růstu HDP ve výši 3 %, aby udržely poměr dluhu k HDP na současných 124 %. Pokud započítáme ještě deficit pro rok 2025 ve výši 3 %, musí USA dosáhnout nominálního růstu alespoň 6 %, aby zastavily zadlužování. 

To je těžký úkol, vzhledem k tomu, že v posledních 25 letech dosahoval růst HDP v průměru míň než 5 % a jen zřídka překročil 6 %. To se povedlo jen v poválečném boomu a éře rozvoje internetových firem. Možná, že úsvit umělé inteligence přišel právě včas, aby přinesl další zázrak, ale možná naopak povede k masové nezaměstnanosti a ještě většímu tlaku na finance země.

Délka růstu a cenové zhodnocení pozorované během této jízdy zlata ve srovnání s dřívějšími naznačuje další potenciál růstu. A zprávy centrálních bank, že budou dál hromadit zlato, jsou také optimistické. Hlavním důvodem pro vlastnictví zlata by však měla být fiskální pozice USA a politika, kterou hodlá k jejímu řešení prosazovat, uzavírá svou esej Mahoney.

Zdroj: www.zlato.cz