Během sedmi dnů zaznamenala cena zlata stodolarový sešup, což by nebylo nic nového, kdyby jej analytici neodůvodnili navlas stejnými argumenty, jako předchozí stodolarové zdražení. Tedy očekávanými daty z americké ekonomiky. Přitom je už několik měsíců zřejmé, že na cenu zlata mají jen dočasný vliv.

Je totiž obvyklým jevem, že pokaždé, když zlato dosáhne nového rekordu, řídí se obchodníci jednoduchým heslem: Vše prodat, co nejvíc vydělat a zisk investovat do něčeho, co je právě na vzestupu.

Výběr spekulativních zisků pak vrhne na trh víc zlata a jeho derivátů, než činí poptávka. To pochopitelně sráží cenu vzácného kovu tak dlouho, než se zdá být pro kupce opět zajímavé, či jak říkají experti, dosáhne diskontní zóny.

To neplatí jen pro velké hráče s dvanáctikilovými cihlami zlata na dolarových trzích, ale i pro zájemce o zlato v gramech a jiných měnách, což se ukázalo i na cenách v české koruně.

Během sedmi dnů zlevnila na londýnském mimoburzovním trhu unce zlata z 57 204 korun na 55 565 korun a k tomuto propadu a vzestupu ceny o zhruba 1 600 korun došlo za oněch sedm dnů dokonce dvakrát.

Krátkodobé poklesy ceny zlata jsou samozřejmě zajímavé pro kupce, ale dlouhodobé investory nevyvádějí z míry. Poslední průzkum agentury Reuters ukázal, že ceny zlata jsou v příštích měsících připraveny k novému růstu na rekordní maxima, nejčerstvější prognóza banky UBS očekává, že žlutý kov do konce roku dosáhne ceny 2 600 dolarů za unci a do poloviny příštího roku 2 700 dolarů.

Pokud se predikce největší švýcarské banky naplní, měla by unce zlata v Česku ještě letos stát podle aktuálního kurzu 61 tisíc korun a příští rok přes 63 tisíc korun. Z tohoto pohledu by dnešní nákup zlata měl být už za rok i se započtením marže obchodníků ziskový. A to historie dlouho nepamatuje.

Zdroj: www.zlato.cz