Zkušení manažeři a analytici nabízejí velmi odlišné odpovědi na otázku, co vyhnalo cenu zlata do bezprecedentních výšin. Proč ve středu o čtvrté ranní padl spotový rekord 2484,34 dolarů za unci. Mohou za to centrální banky? Fondy sázející na nižší úrokové sazby? Obchodníci přitahovaní ke zlatu jednoduše proto, že zdražuje? Inflace? Oslabující měny? Volby v USA?

„Je to neprůhledný a složitý svět, který vždy bylo těžké odkrýt. Základní otázkou je: Kdo zlato nakupuje? Nejprve jednoduchá odpověď: Hlavně centrální banky a velké instituce připravující se na přechod k nižším úrokovým sazbám. A čínští spotřebitelé vylekaní vadnoucími výnosy jiných aktiv a znehodnocování měny.“ Ale je tomu skutečně tak? ptají se The Economics Times.

Tito zájemci o zlato jsou tu už po celé měsíce, tak proč ten cenový skok právě teď? Analytici vyzbrojení lepšími tržními daty, než kdy předtím měli, říkají: Prostě se to sešlo všechno naráz. Ale je to pravda?

Vždyť například fondy obchodované na burzách, které obvykle nejvíc ovlivňují cenu zlata, žádný velký vzestup nezaznamenávají. „Hlavní kohorta chybí – nebo spíš na prodeji zlata vydělává. To co se dějě je jeden z nejbizarnějších jevů, jaké jsem kdy v tomto prostoru viděl,“ řekl deníku prezident ETF Store Nate Geraci.

Americká Citigroup skutečnost, že značné odlivy zlata z fondů neměly dopad na jeho cenu, vysvětluje silnou poptávkou centrálních bank, které mohly být přirozenými kupci tohoto zlata. A také volný trh mimo burzy, kde také loví centrální banky, které si s nezávislými prodejci domlouvají ceny.

„Na opčních a mimoburzovních trzích roste obchodní aktivita, což signalizuje, že do obchodů se zlatem jsou zapojeni institucionální kupci – centrální banky, investiční banky, penzijní fondy, státní investiční fondy.

Aktivita opcí nabírá na síle a s tím i očekávání, že ceny drahých kovů se mohou ještě zvýšit. Počet nesplacených kontraktů v newyorských futures roste, což je známkou toho, že dlouhodobější sázky peněžních manažerů jsou na vzestupu,“ konstatuje deník.

Analytiky mate fakt, že dolar i přes očekávaný pokles úrokových sazeb zásadně neoslabuje. Teoreticky to má být pro zlato negativní, navíc drahý dolar zdražuje zlato pro kupce na hlavních spotřebitelských trzích v Číně a v Indii. Proč tedy všichni nakupují? Velká otázka.

Jednou z možností je, že někteří investoři na základě ekonomických údajů směřují k vyhlídce propadu americké ekonomiky a spěchají s nákupem zlata jako rezervy. Tato myšlenka by také mohla poskytnout vysvětlení pro další kuriózní pohyb na trhu se zlatem – ostře sledovaným rozpětím mezi cenou zlata a úrokovými sazbami v USA, které prostě není normální.

„Jízda zlata se vzpírá mnoha normálním úvahám, zvláště ve vztahu ke stále vysoké úrokové sazbě,“ konstatoval šéf komoditní strategie Saxo Bank Ole Hansen. Je to záhada, která se rozprostírá od New Yorku po Šanghaj.

Od centra obchodu s fyzickým zlatem v Londýně po celosvětovou síť dealerů prodávajících zlato každému a všude. A možná, na rozdíl od byznysu, nedoceňujeme nebezpečí geopolitické nejistoty a deglobalizace, které pohánějí poptávku.

„Kumulativní odpověď na všechny vznesené otázky je frustrujícím způsobem vágní: Viníky jsou všichni, ale nikdo konkrétní,“ uzavírá ekonomický deník.

Zdroj: www.zlato.cz