Jen málo investic si letos vedlo lépe než zlato, které završuje svůj nejlepší rok od roku 2010 a jeden z největších zaznamenaných ročních zisků vůbec. Příznivci zlata z Wall Street, kterým se přezdívá zlatí brouci, si myslí, že v roce 2025 cena vzácného kovu opět poroste. Podle analýzy deníku The Wall Street Jounal by se to skutečně mohlo stát.
Cena drahého kovu uzavírá rok zdražením o 27 procent, i když z maxima 2 790 klesla v době psaní tohoto článku na 2 616 dolarů za troyskou unci.
I tak je to lepší než zisk 25 procent amerického akciového indexu S&P 500 a není daleko za nárůstem 31 procent technologického indexu Nasdaq Composite. Analytici amerických bank JPMorgan, Goldman Sachs a Citi shodují nejen na dalším růstu, ale i na cílové ceně 3 000 dolarů za unci.
Zde jsou některé z důvodů proč:
Nižší úrokové sazby
Rozsah, v jakém americká centrální banka sníží úrokové sazby není jasný, ale investoři jejich další snížení očekávají. Čím nižší sazby, tím nižší jsou náklady na správu zlata, které nevynáší žádné úroky ani dividendy.
Analytici proto očekávají, že část z 6,7 bilionu dolarů držených ve fondech peněžního trhu, protože investoři jsou rozčarováni klesajícími výnosy, si najde cestu do akcií fondů zlata obchodovaných na burze. Podle Grega Shearera, vedoucího strategie pro základní a drahé kovy v JPMorgan, to ze všeho nejvíc podpoří růst ceny zlata.
Geopolitická nejistota
Malí i velcí investoři mají tendenci se hrnout do zlata v době vyhrocených konfliktů. A v roce 2025 toho bude spousta, od válek na Blízkém východě a na Ukrajině až po sliby nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa o eskalaci obchodních vztahů s Čínou a dalšími zeměmi.
Vyhlídka, že inflace opět vzplane, tak je opět aktuální. „Investoři v Číně byli v poslední době obzvláště pilní při nákupu zlata, a to s ohledem na propadající ekonomiku a akciový trh země a také s ohledem na Trumpovy hrozby uvalení cel na čínský vývoz do USA,“ dodává The Wall Street Jounal.
Nákupy centrálních bank
Centrální banky po celém světě, zejména v zemích, které mají napjaté vztahy se Západem, jak píše deník, doslova hltaly zlato. Silným zdrojem poptávky byla Čína, jejíž zlaté rezervy se od roku 2008 podle Goldman Sachs víc než ztrojnásobily.
V průzkumu mezi centrálními bankéři 29 procent uvedlo, že mají v úmyslu zvýšit své zlaté rezervy v následujících 12 měsících, což podle organizace World Gold Council je nejvíc od zahájení takových průzkumu v roce 2018.
Sankce vůči Rusku poté, co napadlo sousední evropský stát, přiměly některé centrální banky, aby ustoupily od dolarových aktiv. Místo toho si nechávají víc svých rezerv po ruce v aktivu, které je mimo dosah jiných zemí, což bezpečně splňuje zlato.
„Ruské sankce,“ uvedli analytici Goldman Sachs, „znamenaly jasný bod obratu, který vedl mnoho centrálních bank rozvíjejících se trhů k přehodnocení toho, co je bez rizika.“
Malá průmyslová poptávka
Další věc, která hovoří pro zlato je, že má jen málo jiného využití než jako úložiště bohatství. Jsou tu samozřejmě šperky, ale ty nejsou jen o estetice. Stávají se důležitým zdrojem nabídky zlata na trhu, když ceny rostou a lidé mají větší motivaci prodávat staré šperky.
„Zlato nemá průmyslovou zátěž jiných komodit,“ řekl Shearer z JPMorgan. To znamená, že zpomalení ekonomické aktivity, jaké se dá očekávat v obchodní válce s Čínou, nezasáhne poptávku po zlatě tak, jako u jiných drahých kovů s průmyslovým využitím, jako je stříbro a platina.
Bod zlomu
Zlaté horečky bývají dlouhodobé. V pěti z posledních šesti let, kdy burzovní opce (futures) na zlato vzrostly alespoň o 20 procent, se ceny v následujícím roce opět zvedly. A za těch pět let byl podle analytiků Citi průměrný nárůst o více než 15 procent. Jediný rok, ve kterém zlato následoval po vyšším zisku rok poklesu, byl rok 2021, kdy cena klesla o 3,6 procenta po zisku asi 25 procent v roce 2020.
Zdroj: www.zlato.cz